česky | Deutsch | English
zámek Děčín > Virtuální prohlídka
 
1. pokladna
Pokladnu zámku naleznete v malém domku hned za Horní branou Dlouhé jízdy. V 19. století v něm byly byty thunovských zaměstnanců. Barokní zdi stavby však odkazují do 17. století, kdy zde stálo hlediště zámecké jízdárny.

2. první nádvoří
Zámecké jádro odděluje od dlouhé jízdy tzv. první nádvoří a Medvědí příkop, který je překlenut dvěma mosty. Prvním je kamenný můstek na místě staršího padacího mostu. Vstup na něj zdobily kdysi dvě kašny s plastikami ženských postav od Václava Prachnera. Druhý most o osmi obloucích se elegantně stáčí do zámecké konírny. Vznikl v roce 1795 v rámci poslední přestavby zámku.

3. vstupní průčelí
Východní křídlo s reprezentativním průčelím vzniklo během barokní přestavby zámku v 70. letech 17. století. Mezi okny je ozdobeno erby Maxmiliána Thuna a jeho první manželky Marie z Lodronu. Nad průjezdem je ve zkratce vytesáno jméno stavebníka (MAX SRI COM DE THVN) a letopočet 1674.

4. hlavní nádvoří
Až do konce 18. století byl zámek rozdělen tzv. Orlím příkopem a příčným křídlem na horní a dolní část. Jednotné hlavní nádvoří vzniklo až během stavebních úprav na konci 18. století, kdy byl příkop zrušen a příčné křídlo strženo. Z původní parkové úpravy ovšem do dnešních dnů přežily pouze dva stromy – tis červený a monumentální buk lesní stříhanolistý.

5. interiérová expozice
Prohlídková trasa v někdejším reprezentativním křídle návštěvníky zavede do soukromého apartmá majitele zámku a společenských místností v prvním patře. V této části se dochovala velká část původního vybavení, například parkety, dveře či dřevěné obložení stěn. K nejzajímavějším prostorům patří Modrý sál s dochovanými nástěnnými malbami nebo Věžový kabinet s překrásným výhledem. Součástí prohlídky je také monumentální zámecká konírna.

6. barokní konírna
Bývalá konírna patří bezpochyby mezi nejpůsobivější prostory děčínského zámku. Vznikla ve druhé polovině 17. století na objednávku hraběte Maxmiliána Thuna. Její monumentální účinek utvářejí především dvě řady sloupů nesoucích křížové klenby. Po stranách zůstalo zachováno také 24 původních žlabů z červeného mramoru. Naopak, proslavená socha koně se ztratila během pobytu sovětských vojsk na zámku.

7. zámecká sklepení
Pod západním a jižním křídlem se nachází rozsáhlá soustava podzemních prostorů. Z části se jedná o přízemí starého gotického hradu, zbytek jsou barokní vinné sklepy vytesané v několika podlažích přímo do zámecké skály. Pod hlavním nádvořím nalezneme i zbytek tzv. Orlího příkopu, který od konce 18. století sloužil ke skladování vína.

8. rodný dům Dr. M. Tyrše
Objekt vybudovaný počátkem 19. století na místě bývalé jízdárny jako obydlí pro zámecké zaměstnance. Roku 1832 se zde v rodině zámeckého a lázeňského lékaře J. V. Tiersche narodil nejslavnější děčínský rodák, Miroslav Tyrš. Ke stoletému výročí jeho narození byla na fasádě instalována pamětní deska. V současnosti v objektu sídlí správa zámku.

9. Růžová zahrada
Nejpřitažlivějším místem zámku je zcela jistě Růžová zahrada. Její kouzlo spočívá v kombinaci výjimečné barokní architektury a podmanivé krásy rozkvetlých růží. Prostor zahrady ohraničuje ze západní strany sala terrena s dochovanou freskovou výmalbou z roku 1678 a ze strany východní vznosný gloriet zdobený galerií barokních soch. Název Růžová zahrada se rozšířil po roce 1881, kdy zde vzniklo jedno z nejznámějších rosarií v habsburské monarchii.

10. zahradnický domek
V devatenáctém století byl prostor jižních zahrad výrazně přetvořen vybudováním několika teras, na kterých byly postupně zřízeny skleníky pro teplomilné rostliny. Největší chloubou zámku byla sbírka orchidejí. Roku 1852 v jednom ze skleníků poprvé na kontinentální Evropě rozkvetla největší leknínovitá rostlina světa, Viktoria královská. Samotný zahradnický domek vznikl na konci 18. století a sloužil jako obydlí zámeckého zahradníka.

11. Čajový (Čínský) pavilon
Drobný zahradní altán, který vznikl roku 1737 ve špici barokní pětiúhelníkové zahrady zřízené na jižním svahu. Jeho střechu zdobí sochařské alegorie jitra, poledne, večera a noci od Antona Löfflera. Interiér byl původně vyzdoben nástěnnými malbami od Zachariáše Zimmera. V 19. století začal být využíván jako sklad zahradnického nářadí. V současnosti probíhá jeho rekonstrukce.

12. Dlouhá jízda
Architektonicky nejoriginálnější částí děčínského zámku je přístupová cesta nazývaná Dlouhá jízda. Vznikla v 70. letech 17. století na místě původně nepřístupného skalního masivu. Měří celkem 292 metrů, a po celé délce je ohrazena zdmi vysokými místy až 7,5 metru. Plochy stěn jsou členěny slepými arkádami na celkem 64 polí na každé straně. Směrem vzhůru se šířka cesty zmenšuje, což Dlouhou jízdu činí opticky ještě delší.

13. zámecká sýpka
Zámecká sýpka byla postavena v letech 1723 – 1725 podle plánů K. I. Dienzenhofera. Sochy rolníka a Turka v jejich štítech přijel do Děčína vytvořit slavný sochař F. M. Brokoff. Hlavní portál zdobí erb Jana Františka z Thun-Hohenstein a jeho manželky Marie Filipiny z Harrachu, šťastně nalezený v 90. letech. Budova sypky byla zrekonstruována v roce 1996 a slouží jako vysokoškolská kolej.

14. Kostel Povýšení sv. Kříže
Původně zámecký kostel, který byl vystaven v letech 1687 – 1691 v rámci poslední fáze barokní přestavby. Pro lepší spojení mezi chrámem a zámkem byla podél Dlouhé jízdy vybudována krytá chodba, která vede až do hraběcí oratoře v kostele. V interiéru se dochovaly působivé fresky malíře Josefa Kramolína z let 1790 – 1791.

15. Křížová brána
Původně jediný vstup z města do zámeckého areálu vytvořil roku 1672 kameník Santino Madema. Na samém vrcholu bránu zdobí alianční erb Maxmiliána Thuna a jeho první manželky Marie z Lodronu. Pamětní nápis připomíná Maxmiliána jako „svrchovaného milovníka umění, který nelitoval ani úsilí ani peněz a jemuž i sama skála ustoupila z místa“.

16. Špitál Dvanácti apoštolů
V bezprostřední blízkosti městské brány nechal hrabě Maxmilián Thun roku 1673 vybudovat nový špitál. Podle jeho vůle zde mělo najít obydlí a stravu celkem 18 nemajetných obyvatel panství. Objekt byl bohužel silně poškozen necitlivou přestavbou ve druhé polovině 20. století. Dodnes se dochoval alespoň cenný portál s erby Maxmiliána Thuna a Marie z Lodronu.

17. Dolní brána
Vstup do zámeckého areálu otevírá Dolní brána ve tvaru zdvojeného vítězného oblouku, zdobená nahoře erby Maxmiliána Thuna a jeho třetí manželky Marie z Preyssingu. Její současný vzhled je výsledkem úprav z 19. a 20. století.

18. Zámecký rybník
Součástí zámeckého parku byl také Zámecký rybník, založený již ve středověku v rámci vodního systému, který ochraňoval středověké město na Mariánské louce. Pod jeho výpustí fungoval dlouhou dobu zámecký mlýn. Současná rozloha rybníka je jen třetinou původního stavu. Zbytek vodní plochy byl zasypán ve 20. století při budování nové silnice na Staré Město.

19. Zámecký park
Přírodní park na tzv. Mariánské louce byl po 2. světové válce výrazně poškozen výstavbou koupaliště a autokempu. Roku 2002 byl celý areál zničen povodní a po delší diskusi nakonec zvítězila varianta obnovy bývalého parku. Z botanického hlediska nejcennějším pozůstatkem původního stavu je skupina tisovců dvouřadých, nejstarší a nejpočetnější ve střední Evropě.

20. řetězová lávka
Řetězová lávka v zámeckém parku představuje zajímavou technickou památku. Byla zřízena v letech 1830 – 1831 v rámci vytváření zámeckého parku a patří tak mezi vůbec nejstarší konstrukce tohoto typu v Čechách. Především je ale jediným řetězovým mostem v České republice, který zůstal zachován na svém původním místě.

21. vodočet
Vodočet na zámecké skále je nejstarší dochovanou hydrometrickou památkou ve střední Evropě. Nejstarší záznam z roku 1432 není příliš důvěryhodný, nicméně značky z 16. století můžeme považovat za spolehlivé. Zatím nejvyšší hladiny dosáhlo Labe v Děčíně roku 1845.

22. socha Dr. Miroslava Tyrše
Bronzová plastika zámeckého rodáka Dr. Miroslava Tyrše v severním parku je dílem sochaře Ladislava Šalouna (1926). Původně stála přímo na zámku, ve druhé polovině 20. století byla přenesena na současné místo na labském nábřeží.

23. expozice Oblastního muzea
Expozice Oblastního muzea v Děčíně byla otevřena roku 1998 v první zrekonstruované části zámeckého jádra, ve východním křídle. V současné ji tvoří výstava barokního umění z Děčína a okolí, vedut města, menší sbírka zbraní v bývalé Zbrojnici a část věnovaná historii děčínského zámku.